Obava z letadla

Ráda objevuji nová místa, také ráda objevuji novou kulturu. Baví mě hlavně poznávat naše české kulturní dědictví a podobně. Tohle mě vždycky lákalo. Protože moje rodina je opravdu hodně akční. A vzpomínám si, že když jsem ještě se sourozenci byla malá, tak jsme vždycky někam velice často jezdili. Jezdili jsme i do zahraničí poznávat cizí kulturu. Tohle mě totiž opravdu hodně bavilo a říkala jsem si, že nebýt mé maminky anebo otce a sourozenců, už bych asi jinou kulturu nepoznala. Protože si ještě vzpomínám, že jako dítě jsem chtěla být stále s dětmi venku a nechtěla jsem ani jezdit za kulturou.

Myslela jsem si, že to bude nuda. Jenomže když jsem už několikrát byla takhle v zahraničí na kultuře a dívali jsme se na památky, tak mě to opravdu hodně bavilo. Chytlo mě to. Já si myslím, že když člověk něco nepozná a myslí si, že ho to bavit nebude, tak je to veliká škoda. Zkusit se má všechno. Samozřejmě, že jenom ty bezpečné věci. Třeba já bych nikdy nezkusila skákat padákem anebo skákat bungee jumping nebo něco opravdu hodně nebezpečného. Já se dokonce také bojím letět letadlem, takže vždycky rodiče vyhledávali taková místa a takové zahraničí, kde se dá jet autem nebo autobusem nebo vlakem.

Hodně krát jsme byli také v Paříži a v Itálii. To jsme vždycky jeli autobusem anebo autem. Myslím si, že kdybych letěla letadlem, tak bych si tu cestu ani neužila, protože bych se opravdu hodně bála. Dozvěděla jsem se, že opravdu je hodně lidí, kteří se bojí lítat, prý pět lidí z deseti se bojí lítat letadlem a já patřím mezi ně. Já bych to asi nezvládla. Samozřejmě, že kdybych nutně musela jet někam letadlem třeba do Turecka nebo do Řecka, tak bych to nějak zvládnout musela anebo bych raději seděla doma. Vůbec nevím, jak bych tohle zvládla. Musela bych asi si vzít prášek na spaní, abych cestu letadlem úplně celou prospala.