Depresivní porucha

Antidepresiva jsou v dneÅ¡ní dobÄ› jednou z nejvyužívanÄ›jších lékových skupin. Je to právÄ› proto, že se dnes zvyÅ¡uje výskyt úzkostí, depresivních poruch a poruch nálady, na které se tyto léky obvykle využívají. KromÄ› této indikace se mohou ale použít i na další diagnózy, které s psychiatrií nemusí mít nic spoleÄného. Jaké vlastnÄ› existují typy tÄ›chto léÄiv? Jako první bychom mohli popsat SSRI, tedy látky, které inhibují zpÄ›tnÄ› vychytávání serotoninu ze synaptické Å¡tÄ›rbiny.

Nedostatek serotoninu je pravdÄ›podobnÄ› důležitý mechanismus, který způsobuje vznik deprese, takže, pokud jeho množství zvýšíme, můžeme se zbavit projevů deprese. Do této skupiny patří sertralin, fluoxetin, fluvoxamin a další. Jako druhá jsou nejznámÄ›jší tricyklická antidepresiva, ta mají nÄ›kolik mechanismů úÄinku a s tím také souvisí vyšší výskyt nežádoucích úÄinků. Sem můžeme zapoÄítat tÅ™eba imipramin, desipramin a amitriptylin. KromÄ› serotoninu se pak v patogenezi deprese objevuje také nedostatek noradrenalinu, proto existuje další skupina, která brání vychytávání obou látek (SNRI). Tady můžeme zmínit velafaxin nebo duloxetin.

Pokud by nÄ›který z pacientů neodpovídal ani na jeden druh antidepresiv, pak můžeme vyzkouÅ¡et, jestli u nÄ›j není hlavním mechanismem nedostatek pouze noradrenalinu, pak použijeme nÄ›které z léÄiv jako bupropion, reboxetin nebo maprotiline. Speciálními složitÄ›jšími mechanismy pak působí tÅ™i léÄiva mirtazapin, trazodon a mianserin. Dále pak můžeme působit na enzymy, které niÄí vyplavený noradrenalin do synaptické Å¡tÄ›rbiny. Pokud je inhibujeme, pak jej nemá kdo odstraňovat a jeho množství se opÄ›t zvýší. V tomto případÄ› můžeme narazit na phenelzin, moclobemid nebo tranycypromin. Depresivní porucha je vážné onemocnÄ›ní, u kterého se pacietni mohou pokusit i o sebevraždu, proto není vhodné tuto nemoc podceňovat.