Adopce dětí

Každá žena bude minimálně jednou v životě řešit otázku, zdali bude mít děti či ne. Je poté na ní a na jejím partnerovi jak tuto otázku zodpoví. Někdy ovšem život na tuto otázku odpověď vytvoří sám a to tak, že je jeden z dvojice neplodný. Poté vyvstává pár dalších možností. Jednou z nich je adopce. Toto ovšem je velmi náročný proces. Pár musí splnit mnoho požadavků. Mezi nimi je například stabilní peněžní příjem a stálý dostatečně vyhovující domov. Adoptivní rodiče poté ze začátku musí podstoupit i několik nehlášených kontrol.

Většina párů, které se rozhodnou pro adopci dítěte si většinou přejí dítě co nejmladší, aby s ním mohli prožít nejvíce poprvé v jeho životě. První krůčky, první rostoucí zoubek nebo i první den ve školce. Čím starší děti jsou, tím menší mají šanci, že si jej adoptivní rodiče vyberou.

Velkou otázkou, kterou adoptivní rodiče řeší je také kdy a jestli vůbec říct dítěti, že je adoptované. Tato skutečnost ho může poznamenat a pokud nemá se svými nebiologickými rodiči opravdu dobrý vztah, tak může začít velký průzkum o jeho biologických rodičích. Poté mohou vyplynout na povrch některé skutečnosti, které asi nemusí být zdravé pro menší dítě, aby se jimi zaobíralo.

Další negativní stránka, která se může projevit po sdělení dítěti, že je adoptované, je na příklad posměch spolužáků ve škole. Děti často nemají filtr věcí, které se společensky smějí a nesmějí říkat nahlas a častokrát ani nemají zkušenost jak na takovou skutečnost reagovat. Proto občas může vzniknout toto posmívání.

Naopak světlé stránky adopce jsou pro dítě rozhodně milující domov a oba rodiče, kteří se o něj náležitě postarají.

Děti jsou se vší jistotou závazek na celý život a pokud se dva lidé rozhodnou pro adopci, určitě by měli tuto možnost řádně promyslet a rozumně posoudit, zdali jsou na tento závazek připraveni či ne.